Přestože je dnes Semetín součástí města Vsetína, nebylo tomu
vždycky. První písemná zpráva o Semetíně pochází z roku 1505
a hovoří se o něm jako o zaniklé zpustlé vesnici. Je
pravděpodobné, že Semetín jako ves, zanikla po polovině
patnáctého století v době válek mezi Jiříkem z Poděbrad
a Matyášem Korvínem, kdy zanikla celá řada dalších vesnic
jako dvorec u Ratiboře, Bobrky u Vsetína, Šťubkov u Hošťálkové
a další.
Slovo Semetín je odvozeno od osobního staročeského jména Semata,
pravděpodobně jako město Vsetín od slova Vsata. Se Semetínem
se pak setkáváme až v popisu vsetínského panství z roku
1666. Říká se v něm, že hora Semetín, jedlová a buková,
počíná od Osíčí až po Drastihlav a po louky pánské
semetínské, na půl druhé míle šíři a zdéli. Jinak byly tehdy
v Semetíně louky, které náležely dvoru v Ratiboři. Z 237 fůr
sena, které byly na dvoře potřeba, z nich v samotném Semetíně
se bralo 100 fůr (v Ratibořském dvoře se chovalo 80 krav, 50
jalovic, 600 ovcí, 60 vepřů).
V roce 1691 vznikl o část Semetína spor. Mezi vsetínským
panstvím a majitelem Liptálu Janem z Lindenberka. Vsetínskému
panství byly odňaty lesy Semetín, a to Osíčí a Baťkov,
a byly připojeny k Liptálu.
Se statkem Liptál se také vlekl spor i o kus hor asi v roce 1725.
Vsetínští poddaní hlavně z Rokytnice a Lhoty vpadli
do Liptálských lesů. Káceli tam dřevo a ničili košáry,
vháněli Liptalanům dobytek do obilí a brali jím
pluhy. Liptálští v roce 1728, pod záminkou cesty na lov,
vnikli ozbrojeni do Semetína a rozbořili stavení na Lhotském
území, které tam stálo již celé desetiletí.
Roku 1751 byla podána žaloba na Jonfa hraběte Illesházyho proti
statku Liptálskému. Šlo o část lesů v Semetíně, na
nichž si dělal Liptál nároky podle odhadu z roku 1666. Jednání
se táhlo až do roku 1759, kdy Liptál uplatňoval nároky i na les
Drastihlav. Spor panství Vsetín prohrálo a muselo panství
Liptálu odstoupit lesy až po Červenou hlínu a Štěpkovou až po
hranice Hošťálkové.
2.7.1814 byla povolena stavba mlýna a pily Janu Horsákovi za roční
psát 30 zl. a povinnost pořezat ročně 30 klád pro vrchnost.
Kromě toho byl povinen pracovat 2 dny ve vsetínském mlýně.
Roku 1836 se pomýšlelo na stavbu vysoké peci v Semetíně. Ale potom
zjistili, že železné rudy na Červené hlíně je jenom
nepatrně.
1852 - Poměr s panstvím Liptál byl stále napjatý a vozová cesta
vedoucí údolím Semetína mu byla tato zapovězena.
Liptálští museli vozit dřevo k plavení po Bečvě přes
Hošťálkovou.
Dále se na horu "Dračí hlava" vztahují různé pověsti.
Lidé věřili, že se tam vyskytuje zlato.
A že
jeskyně "Kačena" je východem tajné chodby ze
Vsetínského zámku, což je nepravděpodobné.
Zpracoval
PhDr. Vladislav Baletka