Historie Semetína - Semetínský portál

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Historie
 Přestože je dnes Semetín součástí města Vsetína, nebylo tomu vždycky. První písemná zpráva o Semetíně pochází z roku 1505 a hovoří se o něm jako o zaniklé zpustlé vesnici. Je pravděpodobné, že Semetín jako ves, zanikla po polovině patnáctého století v době válek mezi Jiříkem z Poděbrad a Matyášem Korvínem, kdy zanikla celá řada dalších vesnic jako dvorec u Ratiboře, Bobrky u Vsetína, Šťubkov u Hošťálkové a další.

Slovo Semetín je odvozeno od osobního staročeského jména Semata, pravděpodobně jako město Vsetín od slova Vsata. Se Semetínem se pak setkáváme až v popisu vsetínského panství z roku 1666. Říká se v něm, že hora Semetín, jedlová a buková, počíná od Osíčí až po Drastihlav a po louky pánské semetínské, na půl druhé míle šíři a zdéli. Jinak byly tehdy v Semetíně louky, které náležely dvoru v Ratiboři. Z 237 fůr sena, které byly na dvoře potřeba, z nich v samotném Semetíně se bralo 100 fůr (v Ratibořském dvoře se chovalo 80 krav, 50 jalovic, 600 ovcí, 60 vepřů).

V roce 1691 vznikl o část Semetína spor. Mezi vsetínským panstvím a majitelem Liptálu Janem z Lindenberka. Vsetínskému panství byly odňaty lesy Semetín, a to Osíčí a Baťkov, a byly připojeny k Liptálu.

Se statkem Liptál se také vlekl spor i o kus hor asi v roce 1725. Vsetínští poddaní hlavně z Rokytnice  a Lhoty vpadli do Liptálských lesů. Káceli tam dřevo a ničili košáry, vháněli Liptalanům dobytek do obilí  a brali jím pluhy. Liptálští v roce 1728, pod záminkou cesty na lov, vnikli ozbrojeni do Semetína a rozbořili stavení na Lhotském území, které tam stálo již celé desetiletí. 

Roku 1751 byla podána žaloba na Jonfa hraběte Illesházyho proti statku Liptálskému. Šlo o část lesů v Semetíně, na nichž si dělal Liptál nároky podle odhadu z roku 1666. Jednání se táhlo až do roku 1759, kdy Liptál uplatňoval nároky i na les Drastihlav. Spor panství Vsetín prohrálo a muselo panství Liptálu odstoupit lesy až po Červenou hlínu a Štěpkovou až po hranice Hošťálkové.

2.7.1814 byla povolena stavba mlýna a pily Janu Horsákovi za roční psát 30 zl. a povinnost pořezat ročně 30 klád pro vrchnost. Kromě toho byl povinen pracovat 2 dny ve vsetínském mlýně.

Roku 1836 se pomýšlelo na stavbu vysoké peci v Semetíně. Ale potom zjistili, že železné rudy na Červené hlíně je jenom nepatrně.

1852 - Poměr s panstvím Liptál byl stále napjatý a vozová cesta vedoucí údolím  Semetína mu byla tato zapovězena. Liptálští museli vozit dřevo k plavení po Bečvě přes Hošťálkovou.

Dále se na horu "Dračí hlava" vztahují různé pověsti. Lidé věřili, že se tam vyskytuje zlato.
A že jeskyně "Kačena" je východem tajné chodby ze Vsetínského zámku, což je nepravděpodobné.

Zpracoval PhDr. Vladislav Baletka
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky