Myslivecké sdružení - Semetínský portál

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Čím tady žijeme
 Myslivecké sdružení Nivka – Semetín, bylo zaregistrováno Ministerstvem vnitra České republiky dne 12. 8. 1992 panem Rostislavem Machalou. Pan Rostislav Machala vykonává také funkci předsedy sdružení. Plocha příměstské honitby Vsetín - Semetín je 806 hektarů.
Ještě v 17. století bylo Valašské povodí Bečvy z 90ti procent zalesněno. Hostýnské a Vsetínské vrchy jsou dosti strmé a již od pradávna se zde sedlákům moc nedařilo. Práce v hornatém terénu byla vždy více namáhavá. Předkové však byli pilní a i přes nepřízeň krajiny se snažili každou možnou plochu nějak obdělávat. Když už ne jako pole, tak alespoň jako pastviny a louky. Obyvatelé těchto krajů při touze zvětšit své polnosti těžili dřevo, které používali na na stavbu svých domů a jako palivo. A proto začátkem 19. století lesnatost poklesla až na polovinu.

S příchodem průmyslové revoluce se poměry hodně změnily. Ceny různých plodin klesly. Drobným rolníkům se nevyplácelo vysazovat plodiny, které se prodávaly za nízké ceny. Zemědělci byli většinou v obživě samostatní. Na ostatní zboží, které potřebovali, si vydělávali prodejem produktů živočišného a rostlinného původu a také řemeslných výrobků. Sedláci na polích dřeli od rána do večera. A v těchto nuzných terénních podmínkách brzy zjistili, že tato práce není efektivní. A proto se začaly do svahů a kopců v hojnosti vysazovat lesní porosty.
V těchto podmínkách hospodaření se po dlouhou dobu dařilo menším druhům zvěře, užitkové i škodlivé. Díky drobným políčkům, hojnosti potravy a životnímu stylu bylo možné v lesích Semetína spatřit zástupce zvěře srstnaté i pernaté. Mezi zástupce užitkové zvěře tu byli spárkatí – parožnatí (srnčí), malé počty zvěře černé (prasata divoké). Na polích, lukách a v lesích bylo možné zahlédnout bažanty, koroptve, holuby, hrdličky, kvíčaly a zajíce. Okolí vodních toků a rybníků obydlovaly divoké kachny. V těchto končinách byly domácími také drobné druhy škodné zvěře. Velké druhy škodné (vlci, medvědi) se zde objevovaly jen velmi zřídka. V lesích, na lukách, na polích i v okolí řek a potoků si škodná také přišla na své.
Zejména statkáři často bědovali nad vybíleným kurníkem, který v noci navštívila liška, kuna, lasice, tchoř či jezevec. Nebo také plašili dravce, zejména jestřáby a káňata, kteří slétali z nebes a trhali jim drůbež. Mezi škodnou zvěř patří i kočky divoké, veverky, vydry, ondatry, krahujci, poštolky, motáci, puštíkovití, volavky popelavé, vrány, straky, sojky a kavky, kteří vytvářeli rozmanitost fauny.
V současné době se v honitbě Semetína vyskytuje podobný výčet zvěře, jaký byl v minulosti. Bohužel se však změnily počty této zvěře a také přibyly některé druhy zvěře nepůvodní. Do lesů v okolí se v poslední době stěhují daňci, jeleni. Setkáváme se zde i s velkými počty černé, která často devastuje úrodu zemědělců.
V našich zeměpisných šířkách jsou původní lesy jedlo-bukové, mezi nimi taky mnoho dalších druhů stromů například modříny, habry, břízy v menším počtu lípy, jasany a vrby. V současnosti se však setkáváme s vysazováním rozsáhlých lesů smrkových - monokultur. Tyto smrkové monokultury jsou pro tuto oblast nevhodné. Zejména proto, že kořenový systém smrku je mělký a je náchylný k sesuvům půdy, vývratům a polomům. Smrkové monokultury také značně působí na okyselování půdy.
Ne všechny zážitky jsou však při našich cestách přírodou příjemné. Se smutným  povzdechnutím procházíme kolem černých skládek, odpadků a odhozených pneumatik. Také se brodíme blátem na lesních cestách, které jsou rozježděné od čtyřkolek a motocyklů.
V lesích honitbách vznikají též nedovoleně tratě cyklistů a motorek. Také mnohým návštěvníkům lesa je potřeba připomenout, že se v lese chováme tiše s ohledem na jeho obyvatele. Odměnou nám poté může být i možnost vidět plaché tvory žijící kolem nás.

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky